Již od první etapy je areál maximálně otevřený veřejnosti. Mezi novými budovami vznikl volně přístupný park se vzrostlými stromy i komunitní zahradou. Zatímco zde zeleň stále doprovází spíše městský charakter areálu, ve třetí etapě se nálada veřejného prostoru proměňuje a stane se klidnějším a tišším. Nově vznikající vnitroblok by měl mít ještě přírodnější charakter s velkou vodní plochou. Zvolna se mění také role této lokality v kontextu města Brna. Prvním úkolem při transformaci brownfieldu bylo propojit areál s centrem města a představit jej místním jako tranzitní oblast mezi brněnským centrem a průmyslovější částí města (v kontrastu s původním areálem továrny, který byl veřejnosti uzavřený). Rozvoj a dozrávání lokality nyní přináší i další funkce, které umožňují, aby tudy lidé pouze neprocházeli, ale také skutečně pobývali. 

Administrativní komplex Vlněna se nachází jižně od historického centra Brna a sousedí s významnou komunikační osou „centrum města – Hlavní nádraží – Galerie Vaňkovka – autobusové nádraží Zvonařka“. Nachází se v zastavěném území městského bloku o ploše cca 40 tisíc m², který je vymezen ulicemi Dornych, Přízová a Mlýnská. Východní hranici areálu tvoří Svitavský náhon.

Základní osa areálu kopíruje severojižní směr. Je rovnoběžná s ulicí Přízovou a propojuje ulici Dornych s Mlýnskou přibližně středem celé lokality. Podél této osy jsou proti sobě rozmístěny základní hmoty celého konceptu – budovy A, B, C na východě a budovy F, G, H na západě.

Budova I funguje v koncepčním návrhu Vlněny jako kloub – zatímco v první etapě konverze bylo důležité rozšíření ulice Přízové a navázání na pozemky směrem k Ponávce a Mlýnské ulici, budova I jednoznačně přivádí Vlněnu na Dornych. Setkává se zde rovněž druhá a třetí etapa výstavby areálu Vlněny.

Třetí etapa výstavby se otevírá do nové, intimnější části areálu, kde bude naplněna polyfunkce. Budova K bude sloužit primárně jako kancelářské prostory, avšak s nezanedbatelným obchodním parterem. Budovy X a Y jsou navrženy jako komunitní bydlení pro studenty a mladé profesionály. V budově Y navíc najdeme i wellness s bazénem.

V roce 2018 byly dokončeny budovy podél Přízovy ulice (F, G, H), následně byly v roce 2019 uvedeny do provozu další budovy společně se zrekonstruovaným Bochnerovým palácem, který je jedinou budovou, jež se zachovala z areálu původní textilní továrny. Necelých 65 metrů vysoká budova I byla dokončena v roce 2024, budovy K, X a Y jsou aktuálně ve výstavbě. S jejich stavbou na severní hraně ulice Dornych se komplex uzavře a měl by plně fungovat jako svébytná městská čtvrť. Dornych pak nabyde podoby městského bulváru osazením budov odpovídajícího měřítka s výrazným poměrem služeb a obchodů v uliční frontě.

→ Samostatný projekt Etapa 3  

Jedna z rodin, která přivedla do Brna textilní výrobu, byla rodina Bochnerova. Ta na pozemcích dnešního areálu založila ve 20. letech 19. století soukenickou továrnu, v 60. letech 19. století byl v její bezprostřední blízkosti postaven novorenesanční Bochnerův palác, který sloužil jako správní budova. Celý soubor budov byl v roce 1949 začleněn do státního podniku Vlněna. Jeho hlavní výrobní činností byly polovlněné barevné tkaniny, resp. tkaniny z česané a jemně mykané příze. V této výrobě pak Vlněna pokračovala až do r. 1994. Následně ale došlo k rychlému úpadku firmy, v roce 1997 se podnik dostal do likvidace a od té doby celý areál chátral. Objevovaly se sice snahy o jeho oživení (konaly se zde koncerty, fungovala zde řada ateliérů), z areálu se ale stal brownfield, který byl navíc v důsledku své původní činnosti částečně kontaminován. Rozsáhlý komplex budov byl v roce 2016 srovnán se zemí, zachován byl pouze Bochnerův palác.

BOCHNERŮV PALÁC

Záchrana novorenesančního Bochnerova paláce byla klíčová z hlediska jeho historického i duchovního významu. Během rekonstrukce byly na úrovni prvního patra odhaleny překrásné štukové ornamenty s židovskými motivy, které zůstaly zachovány jako odkaz na původní majitele. V době rekonstrukce měla budova již silně porušenou statiku, podařilo se ale zajistit základové a krovové konstrukce. V přízemí je nyní ve výstavbě nová restaurace, první patro slouží jako kancelářské prostory. Bochnerův palác dnes v komplexu Vlněny rovněž slouží jako důležitý urbanistický prvek. Při cestě z centra vstupujeme do areálu z významné ulice Dornych. Odtud se prostor areálu zužuje tak, aby v blízkosti Bochnerova paláce vytvořil intimnější prostředí, kde lze posedět u kávy v obklopení zeleně.

→ Samostatný projekt Bochnerův palác  

RECEPCE E

V recepci budovy E o ploše necelých 90 m2 se propojuje práce architektů Studia acht s umělcem Michalem Škapou, který se Studiem acht spolupracoval již v minulosti, např. na několika instalacích v Cowork Clubco nebo na velkoplošné malbě na budově bývalé výtopny v transformovaném brownfieldu. Nejvýraznějším prvkem interiéru je právě dekorativní strukturovaná malba od zmíněného autora nacházející se na stěnách i stropě nad recepčním pultem. Pro odlehčení poměrně tmavého prostoru byly nad zbytkem interiéru umístěny bílé obdélníkové podhledy.

INTERIÉR BUDOVY I

Interiér budovy I je zajímavý svým měřítkem: velkorysý vstupní prostor přímo komunikuje s exteriérem a vítá nejen návštěvníky samotné budovy, ale i celého komplexu Vlněny. S měřítkem pracuje i hierarchie designu, kterému na nejvyšší úrovni dominuje kombinace betonu, dřeva a skla. Návštěvníky v reprezentativních prostorách dále upoutá italský mramor Grigio Carnico v šedých a černých tónech. Nakonec si zde můžeme všimnout i křehkých detailů v podobě autorských designových svítidel. V požadavcích investora se setkávala snaha o rozpočtovou efektivitu, která musela zůstat v rovnováze s udržením architektonické kvality reprezentativních vstupních prostor.

Na úrovni přízemí a prvního patra nás upoutá dřevěná konstrukce vnějšího pláště, která v kontrastu se skleněnou fasádou působí hřejivým a příjemným dojmem. Ústředním motivem vstupní haly jsou postavy tančících pierotů, již symbolizují křehkou rovnováhu dnešních dní. Výrazný obklad interiéru byl vyveden unikátní metodou reliéfních kachlí ze speciální betonové směsi. Reliéfní dlažbu doplňuje „galerijní“ osvětlení s proměnlivou barevností. Vstupnímu prostoru dominuje mohutné betonové schodiště, rovněž rámované reliéfními stěnami s pieroty, které nás dovádí do zahrady na úrovni prvního patra budovy.

→ Samostatný projekt Budovy I  

KANTÝNA

Jemný rozdíl mezi tupým kopírováním retra a chytrým přejímáním fungujících principů všech stylových období vede k odvážnému a modernímu designovému řešení. Výsledkem je interiér, který se nebojí kombinací materiálů, ani jisté monochromatičnosti a akcentů jak v barvě, tak i v tvarosloví mobiliáře.

→ Samostatný projekt Kantýny na Vlněně  

COWORK CLUBCO

Původní Cowork Clubco byl otevřen v roce 2021. Již tehdy vznikal s jasným záměrem – nejednalo se o experimentální prostor ale o vykročení směrem, který se ukázal jako funkční a smysluplný. V současnosti se Clubco dále rozšiřuje, aby nabídlo dostatek prostoru zájemcům o coworkingové prostředí. Na místní historii spjatou s látkami odkazuje nejen pojmenování nově vzniklého coworkingového centra, ale i jeho architektonické a interiérové řešení od Studia acht a nizozemských VOS Studio.

→ Samostatný projekt Cowork Clubco  

Celý vnější prostor Vlněny je otevřen veřejnosti a zasazen do zeleně obklopené vzrostlými stromy. Důležitou roli hrají vodní prvky – jezírko s rybami i optické propojení s říčkou Ponávkou. Třetí etapa přiléhá ke Svitavskému náhonu a kromě vnitrobloku s přírodním, tišším charakterem by zde měla vzniknout i další velká vodní plocha. Projekt vznikl ve spolupráci s nizozemským zahradním architektem Lodewijkem Baljonem. Součástí areálu je rovněž otevřená galerie, kterou postupně zaplňují výtvarná díla.

archiweb | Vlněna Business Centre  

archiweb | Bochnerův palác  

CzechCrunch | Zchátralá továrna v Brně dostává novou tvář  

CZECHDESIGN | Ne všechny odnesl čas. Textilní fabriky bývaly chloubou republiky, nyní se některé opět probouzejí k životu  

INTRO TV | První etapa revitalizace bývalé textilky Vlněna  

Netherlands - Czech Chamber of Commerce | Vlněna represents a growing Brno    

Trendy ve stavebnictví a architektuře | Administrativní areál Vlněna, Brno